Nová Generace 13

24. prosince 2012 v 22:45 | Hikaru-Kaoru |  Nová generace

,...


Zavrněl jsem a přitulil jsem se k němu " No jo ale prosím už to nedělej já… chtěl jsem ti udělat radost" Měl jsem ruku na klice. Otevřel dveře " Myslím, že bude lepší, když tam zajdu já myslím, že by ti bracha triko nepučil, kdybys šel ty"

,,Ale půjčil, jenom by potřeboval led."Ušklíbl jsem se.
,,Jdi se raději oblíknout."Líbnul jsem ho na tvář

Podíval jsem se " Emm to si mám vzít aj kalhoty"Zvedl jsem košili *On si nevšiml, že jsem si už vzal trenky* Všiml jsem si, jak někdo jde po schodech. Vylezl jsem ven a šel za Jamesem

Nechápal jsem příliš jeho počínání.

" Albusi" Otočil jsem se "Ano Mami" Usmál jsem se na ni " Chtěly byste čaj?" Otočil jsem se na Scorpiho který zrovna klepal na brachu *Blb*

Klepu...klepu, sakra! Debile, otevři!
,,Ehm!"Zavrčím za dveřmi. Slyším kroky.



Povzdychl jsem si " Pak za námi dojdi" Zavolal jsem na něj a šel za mamkou dolu " Proč tam šel?" Jasně přesně jsem věděl, že se zeptá "Chtěl pučit triko. Zašel bych mu tam, ale je paličatý "

Tak??... To leze tak dlouho nebo uprostřed cesty usnul?.... Debil.

Seděl jsem dole s mamkou a pil čaj když přišel otec "Uděláte mi taky?" Vstal jsem a šel mu udělat čaj donesl mu ho " Na " Usmál se na mě " Takže tě nijak nepřemluvím, aby spal tady?" Ušklíbl jsem se " Jestli nechceš být polit čajem tak ani nebudeš" "Paličatá to máš po mě" Ukázal mi ať si sednu za ním očividně mu to bylo jedno

Otevřel mi. Myslím, že tu naši slovní přestřelku musely slyšet až dolů. Došel jsem dolů. Ano! Vítězství bylo mé, měl jsem jeho triko. Sešel jsem dolů a posadil se vedle Severuse.
,,Pěkný večer, pane Pottere."

"Dobrý večer" řekl stroze. Naklonil jsem se ke Scorpimu " Já ti říkal, že bych tam zašel. Chceš udělat čaj?"

Zavrtěl jsem hlavou, že ne. Jeho otec mě děsí.... Doslova a do písmene.

Otec nasadil výraz, jako že se chce na něco zeptat. * to bude průšvih* " Scorpiusi jak se má tvůj otec už jsem ho dlouho neviděl" Pokusil se o usměv* cože? * totálně jsem nechápal

Kdybych to nebyl já.. Vyvalil bych oči a omdlel. Naštěstí jsem to ustál a rozmrkal ten šok.
,,Otec se má dobře. Doufám."Jemně jsem kývnul, abych nabral na důležitosti.

Chudáček můj je z toho mimo* Matka jako by zachytila ten pohled. Tak zachránila celou situaci."Kluci nechcete si už jít lehnou?" Usmál jsem se naklonil k Scorpimu " Pujdem?"

Kývl jsem, hlavně ať se nebavíme o otci. Nechal jsem se za ruku vyvléct do schodů.
,,Tvůj táta je divný."Šeptl jsem.

Když se za námi zavřely dveře pokoje tak jsem sebou hodil na postel "Přijde ti divný podle mě si jen nezvykl mluvit s někým, když neví o čem"



Povzdychl jsem si.
,,Měl jsem za to, že tvůj otec je inteli-"Raději jsem zmlknul pod jeho pohledem.
,,,Už mlčím."

Zakroutil jsem hlavou "Pojď radši za mnou" On tam jen tak stál nechápal jsme proč

Lehl jsem si k němu,neříkám že jsem v hlavě neměl 1000 a jedna nápadu jak ho obejmout...ale nějak jsem se k tomu neměl.


Nechápal jsem, co se stalo já vím že je otec někdy debil. Ale nechci kvůli němu přijít o večer s ním "Co se stalo já vím že je to blbec ale prosím nemysli na to"

,,He?"Probudil jsem se. Byl jsem trochu duchem mimo.
,,Mě přece netrápí.. Jen jsem se zamyslel..."Zasmál jsem se a přitáhl si ho k sobě do objetí.

Usmál jsem se "Dobře" Přitulil jsem se " Co bys chtěl dělat?"


Trochu mě ta otázka zarazila.
,,Spát?"Vypadlo ze mě inteligentně

"Když mě se vůbec nechce spát. Tobě jo?" Smutně jsem se na něj podíval

,,No..."Pohladil jsem ho po tváři. Provokuje hada holou nohou...zajímalo by mě, jestli si to uvědomuje. Mírně jsem se ušklíbl a letmě ho políbil.

Zavrněl jsem. Nechal jsem se líbat. *Snad to nepochopil špatně, ale mě se fakt jenom nechce spát ale tohle mi vyhovuje*

Položil jsem si ho na sebe a dál si ruce na jeho boky a potom jsem ho objal.
,,Jsi vážně neuvěřitelný."Chtěl jsem říct mírně natvrdlý, ale nechci se hádat


"Neuvěřitelný jak jako? " Nechápal jsem to. *Mám to brát jako pochvalu nebo urážku

,,Ale nic... Nelam si s tím hlavu."Usmál jsem se smířlivě.

"He?" Pořád jsem nevěděl o co jsem ale položil jsem mu hlavu na hrudník " Tak dobře nebudu to řešit."

Usmál jsem se a hladil ho ve vlasech, po zádech. Zavřel jsme oči. Ani nevím jak..usnul jsem.

To jeho hlazení mě uspávalo "Dobrou" Zašeptal jsem těsně před tím, než jsem usnul
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama